Close

Přijímací zkoušky ano či ne? A proč neumí někteří maturanti gramatiku?

reditel_web-0208 (1)

Ve třináctém obvodu Táborsko – Písecko kandiduje do Senátu za TOP 09 ředitel školy městyse Malšice Pavel Klíma. Jako učitel nastoupil po studiích v polovině 90. let na školu v Táboře, od roku 2003 je ředitelem školy v Malšicích, kde také žije a je zastupitelem. Pavel Klíma je přesvědčený, že školství potřebuje legislativní změny, ovšem jiné, než nadřízené orgány většinou na školy hrnou. Když ho TOP 09 nominovala jako kandidáta do Senátu proti zkušeným politikům z jiných stran, prohlásil, že minimálně chce období kampaně využít k tomu, aby se o současné škole diskutovalo a do debaty se zapojovali rodiče, učitelé, zřizovatelé škol.
Žhavým tématem jsou v těchto dnech přijímací zkoušky na střední školy. Nestresují děti zbytečně? A nemají děti z venkovských škol v porovnání s městskými nižší šance, protože je na vesnicích úroveň škol menší? Občas se dá zaslechnout, že jednička z městské školy se nerovná jedničce ze školy vesnické… „To si tedy vůbec nemyslím. Dokazují to výsledky okresních olympiád. Přestože nám ve vyšších ročnících některé děti odcházejí na víceletá gymnázia, jsou na soutěžích na Táborsku úspěšní žáci z Chotovin, Chýnova, Borotína, Mladé Vožice… Naše děti teď zrovna vyhrály recitační olympiádu. Je to o učitelích,“ říká Pavel Klíma.

„A pokud jde o přijímací zkoušky, jsem pro. Je to přece moment v životě dítěte, který prověří schopnost připravit se na konkrétní situaci. A takové momenty budou i v jeho dalším životě následovat – maturita, zkoušky na řidičský průkaz… Když slyším, že to je pro děti stresující, vždycky žasnu, jak moje generace mohla přežít školu bez Rohypnolu,“ směje se ředitel malšické školy. „Proto u nás děti procházejí v páté a deváté třídě testováním, které si jako škola platíme. Nebudu čekat, až mi to někdo nařídí shora. Děláme to pro ověření svojí práce. Nejsem ale pro, aby se podle výsledků testů financovaly školy. Proč bych měl být potrestaný za to, že jsme dobře připravili děti, které odešly na víceleté gymnázim a my teď tyto nadané děti ve třídě nemáme?“ klade si Pavel Klíma otázku.

Upozornil také na zajímavý výzkum organizace McKenzie, že nejlepší výsledky mají školy, kde jsou rodiče nejméně spokojení. „Učitelé tam od rodičů cítí zdravý tlak, je určitě dobře, aby se rodiče podíleli na činnosti školské rady. Není ale dobré podléhat každému módnímu trendu. My jsme veřejná škola, nemůžeme postavit systém na tom, co si třeba přeje část rodičů. Přání rodičů zjišťujeme i dotazníky a když se nám jich vrátí 90 procent, považuji to za obrovský úspěch. Z výsledků plyne, že přes veškeré moderní vlivy, nadčasové nabídky a kvalitní vybavení rodiče stále chtějí především to, aby škola děti naučila. Proto si myslím, že zdravý tlak na děti má být. Snahou všechno dětem ulehčovat si jen zaděláváme na pozdější problémy. Proto jsem pro návrat přijímacích zkoušek a jestli je některé střední školy dělají jen na oko, není to žádná motivace pro děti. Tím se vysvětluje i to, proč někteří maturanti neumějí gramatiku nebo mají problém s počítáním. Některé střední školy přijmou do maturitních oborů děti s trojkami nebo i se čtyřkami, aby měly „kus“, na který přicházejí finance. A veřejnost se pak opírá do základních škol, že maturanti neumějí gramatiku nebo násobilku. Snad se to novým systémem financování na třídu a učitele změní,“ doufá Klíma.

„Já jsem češtinář a vždycky jsem se snažil učit češtinu jako systém. Ale bez drilu a učení nazpaměť to občas nejde. Pokud necháme děti dělat jen to, co je snadné, jak chcete, aby byly úspěšné v životě? To se můžeme dočkat, že nás děti dají do domova důchodců, protože to tak pro ně bude snazší než se o rodiče starat. Zodpovědného člověka nevychováte pomocí úlev. Mimochodem – proč si herec zapamatuje tolik textu? Protože má cvičený mozek. A co nerozvíjíte, ať už je to paměť nebo motorika prstů, tak to zakrní,“ říká Pavel Klíma.

Uvítá názory rodičů i učitelů na současnou školu, protože k diskusi je toho ještě spousta – jestli jsou dnešní děti jiné než dřív, jestli má současné školství zapálené kantory, co jim ztěžuje práci, jak jsou na tom děti se čtením, tělocvikem, ale i varovné signály, že by se snad mělo šetřit rušením školních jídelen, družin nebo základních uměleckých škol jako součásti veřejného školství.

-sv-

Jižní Čechy Teď

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *